Krajská rada seniorů slaví

Krajská rada seniorů Moravskoslezského kraje vznikla 5. května 2011 a slaví 10 let svého narození. Ve své desetileté historii dosáhly řady významných úspěchů a především se snažila zkonsolidovat seniorské hnutí MSK na určité úrovni. Do své činnosti zařadila a včlenila spoustu aktivních seniorských organizací kraje a vytvořila krajskou organizaci RSČR. V současné době krajská organizace má 52 svých členských organizací a včetně seniorských organizací kraje s celostátní působností organizuje téměř 8 000 aktivních seniorů.

Zeptal jsem se na začátky vzniku krajské rady Milana Fabiána, prvního předsedy KRS MSK. Tady jsou jeho odpovědi na dvě otázky:

1/ Jak se rodila krajská organizace seniorů?

Rada seniorů České republiky (RSČR) po svém ustavení jako jeden z hlavních úkolů řešila vytvoření své organizační struktury. Jako první vznikly krajské rady seniorů v Jihomoravském, Plzeňském a Východočeském kraji. Následně přišly na řadu další kraje, mezi nimi i náš kraj.

Základy vznikající Krajské rady seniorů Moravskoslezského kraje (KRS MSK) tvořily zástupci velkých seniorských organizací s celostátní působností – Svaz důchodců, železničáři, školaři, odboráři a další pod vedením tehdejšího 1. místopředsedy RSČR Oldřicha Pospíšila, který byl a je občanem našeho kraje. Z doposud mi neznámých důvodů byla koncem roku 2010 oslovena i moje mateřská organizace SENIORS, aby posílila funkcionářský aktiv vznikající KRS MSK. Zastupováním SENIORS jsem byl pověřen já, i když jsem se seniorskou problematikou měl pramalé zkušenosti, jelikož svůj čas jsem v té době věnoval nejmladší generaci. V nově vzniklém kolektivu jsme se dohodli, že povedu přípravný výbor a společným úsilím jsme po několika měsících ustavili KRS MSK.

2/ Jaké byly začátky činnosti KRS MSK?

Po vzniku KRS MSK bylo jasné, že se dal dohromady dělný kolektiv, který byl ochotný a schopný veškerý svůj čas, nad rámec povinností k mateřským organizacím, věnovat KRS MSK a seniorům kraje. Lidi tedy byli, základní zázemí (místnosti k organizační práci) též, ale co nám chybělo, byly finance. Po zjištění, že z ústředí RSČR neuvidíme ani korunu, nám bylo jasné, že naším hlavním partnerem je Moravskoslezský kraj. Po náročných jednáních se nám podařilo zabezpečit první dotace, ze kterých jsme v prvních létech činnosti mohli uspořádat oslavy Mezinárodního dne seniorů, v té době formou setkání seniorů kraje v Těšínském divadle při sledování jeho divadelního představení, a též zahájit tradicí sportovních aktivit – v roce 2012 ještě nazvaných „Krajská sportovní olympiáda“. V dalších létech nám kraj poskytl finanční prostředky i na organizační činnosti, které jsme do té doby sanovali ze svých osobních prostředků. Předsednictvo KRS MSK rozhodlo o organizačním rozdělení kraje po územních okresech, včetně města Ostrava a následně organizovalo metodická zaměstnání se seniorskými organizacemi, které měly o spolupráci zájem. V kulturním prostoru byly organizovány přehlídky uměleckých dovedností seniorů. Realizovali jsme bezpečnostní instrukčně-metodická zaměstnání, zahájili jsme spolupráci s ostravskou Černou Loukou při požádání výstav Život bez bariér, opakované akce „Poznáváme svůj kraj“, navázali jsme družební vztahy s celoslovenskou organizací AKSEN a Krajskou radou seniorů Olomouckého kraje a organizačně jsme zabezpečovali řadu dalších aktivit.

Jsem upřímně rád, že na celou řadu činností z prvních měsíců existence KRS MSK se v dalších létech podařilo navázat a tyto se v podstatě staly tradičními akcemi.

Na závěr bych chtěl poznamenat, že jsme vykročili krajskou volební konferencí 1. prosince 2020 do nového desetiletí a chceme v mnohém navázat na činnost v desetiletí předcházejícím. Především nadále pokračovat v úspěšném naplňování Programu zdravého stárnutí v oblasti volnočasových aktivit s cílem svým aktivním působením na seniorskou populaci kraje získat další zájemce o vstup do řad krajské organizace RSČR z řad seniorů obcí a měst kraje.

Zpracoval a napsal:

předseda KRS MSK Ing. Pavel Gluc

Krajská rada seniorů MSK

Připravuje:

Slavnostní setkání seniorů kraje – Mezinárodní den seniorů

Krajské koordinační centrum spolku Seniors, z.s. společně s Krajskou radou seniorů Moravskoslezského kraje (KRS MSK) organizuje v rámci oslav Mezinárodního dne seniorů slavnostní setkání seniorů kraje spojené s vyhodnocením výsledků kampaní krajské rady za rok 2020 a 2021 dne 1. října 2021 v Českém Těšíně. Hlavním partnerem oslav je Moravskoslezský kraj a významným partnerem je město Český Těšín.

Setkání proběhne ve dvou částech. V první části bude dopoledne proveden svoz seniorů kraje čtyřmi autobusy do města Český Těšín. Tito účastníci budou provedeni historickými a technickými pamětihodnostmi Těšínska ukončené obědem.

Po obědě druhou částí vyvrcholí setkání v Kulturním a sportovním středisku, kde od 13.30 hodin proběhne kulturní program spojený s vyhlášením výsledků kampaní KRS MSK. Této části se zúčastní i naši hosté a zástupci seniorských organizací města Český Těšín.

Vážení senioři MSK,

vzhledem k tomu, že jde o rozsáhlou akci s určitou finanční náročností, jsme nuceni vybrat od účastníků 1. části oslav částku 150,- Kč pro zajištění oběda. Tuto částku je nutné zaslat na náš účet 2200911983/2010, VS 01102021, SS tel.č. účastníka (bez předvolby státu). Platbu zaslat nejpozději do 31.srpna 2021. Uzávěrka přihlášek rovněž do 31.srpna 2021. V autobusech obdržíte stravenky od jednotlivých vedoucích autobusů. Odpoledne organizátoři zabezpečují v rámci odpoledního programu drobné občerstvení všech účastníků. Žádám všechny zájemce o potvrzení účasti do 31.srpna 2021 na e-mailové adrese aktivity-krs@ms-seniors.cz, ať můžeme objednat a naplánovat trasy autobusů.

Upozornění: pořadatelé si vyhrazují právo vzhledem k omezující kapacitě sálu pro oslavy případně omezit počty přihlášených účastníků jednotlivých organizací

Krajské koordinační centrum spolku Seniors, z.s. Krajská rada seniorů

JUDr, RNDr. Jaroslav Lom předseda

Ing. Pavel Gluc

Orientační pochod

Sdružení seniorů při ČD OSŽ Ostrava hl. n. a Koordinační centrum seniorů Ostrava, z. s. připravili pro členy sdružení a veřejnost na čtvrtek 8. října 2020 Podzimní orientační pochod seniorů v Bělském lese.

Seniorky a senioři na trase pochodu v Bělském lese. | Foto: Josef Zajíc

Technické provedení a zabezpečení závodu v rámci epidemiologických opatření zajistil Sportovní klub orientačního běhu Ostrava v čele s Josefem Juřeníkem členem klubu SKOB Ostrava, členem výboru Sdružení seniorů při ČD OSŽ Ostrava.. Připravil tratě pro přihlášené účastníky a veřejnost. Byly připraveny dvě tratě .

Trať A v délce 4,2 km na mapě Bělský les v měřítku 1: 10 000 a trať B v délce 2,5 km na mapě Výukový areál Bělský les v měřítku 1: 3500 . Na obou byly vytýčeny červenou barvou tratě, tedy kontrolní body, kterými museli seniorky a senioři projít.

Účastníci se sešli v areálu Ostravských městských lesů a zeleně, s. r. o. na ulici Antonína Brože. Josef Juřeník spolu s Renatou Vlachovou (bývalá reprezentantka v OB, která v roce 1972 vybojovala na mistrovství světa bronzovou medaili ve štafetách pro Československo). Závod se konal ve Starých Splavech, provedli instruktáž a v 10,00 hodin senioři ve vlnách v rozmezí tří minut odstartovali do krásného prostředí Bělského lesa.

Nebyli tam sami. Na trase potkávali děti věku prvního stupně jak bažili po vědomostech o lese a sportující žáky základních škol. Po doběhu byli nejrychlejší chodci v obou kategoriích odměněni diplomy, medailemi a drobnými cenami. Po ukončení závodů byla beseda se zástupcem OMLaZ o lesích v Ostravě, jejich údržbě a hospodaření.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/ctenar-reporter/seniori-absolvovali-v-belskem-lese-v-ostrave-orientacni-pochod-20201008.html

Novinky v Zoo Ostrava

Další Bílý slon míří do Ostravy! Zoo získala ocenění za odchov v přírodě vyhubené ryby a bodovalo i mládě šimpanze.

Bílý slon je oceněním mimořádného chovatelského úspěchu v českých a slovenských zoologických zahradách. Soutěž, která probíhá už od roku 1994, zaštiťuje sdružení Česká ZOO. Do 27. ročníku se přihlásilo 14 zoologických zahrad sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) s 41 významnými odchovy. Zoo Ostrava po sedmi letech získala další sošku, v pořadí již osmou. První místo v kategorii „Ostatní“ patří odchovu vzácné mexické rybky jelečka teuchitlánského. Úspěch zaznamenala zoo i mezi savci – v této kategorii se odchov mláděte šimpanze hornoguinejského zařadil na 3. místo.

Jeleček teuchitlánský je endemitem povodí řeky Ameca v Mexiku. Tato drobná kaprovitá ryba byla vědecky popsána až v roce 1986 s dodatkem, že od roku 1969 ji navzdory intenzivnímu výzkumu oblasti nikdo nespatřil. Druh byl proto považován za vyhubený, byl však znovuobjeven v roce 2001. V roce 2014 však nebyl po usilovném pátrání již v přírodě nalezen. Mezitím se naštěstí dostalo několik jedinců do univerzitních akvárií v mexické Morelii, kde se je podařilo rozmnožit, a díky spolupráci s Goodeid Working Group se dostalo několik jedinců i k soukromému chovateli v Evropě a posléze k několika dalším akvaristům a dalo základ malé populaci v lidské péči. Díky mezinárodní podpoře byl tento druh úspěšně navrácen na jednu z původních lokalit v Río Teuchitlán, která je dlouhodobě pečlivě monitorována kvůli souběžně probíhajícímu vypouštění jiných vyhubených ryb, gudejí.

Jelečci teuchitlánští v Zoo Ostrava

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chovají tyto raritní ryby od roku 2019. Základem chovu bylo 25 mladých jedinců. Tím se stali mezi zoologickými zahradami sdruženými v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) i Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) prvními a dosud jedinými chovateli tohoto druhu. Jelečci jsou spolu se dvěma druhy gudejí chováni v nově vybudovaném akváriu při vstupu do pavilonu Malá Amazonie. Nová expozice představuje nejen nejvzácnější obyvatele Río Teuchitlán, ale upomíná i na výše popsané záchranné projekty, které podporují mj. i návštěvníci ostravské zoo prostřednictvím programu „Dvě koruny ze vstupu“.

Odchov jelečka teuchitlánského probíhá v zázemí. Mláďata jsou velmi citlivá na kvalitu vody a vyžadují zpočátku velmi drobnou potravu, po překonání kritických dvou týdnů ale rychle rostou. Tento druh se v našich podmínkách vytírá dvakrát ročně – na jaře a na podzim, když teplota vody a délka denního světla dosáhnou středních hodnot. Povodí Río Ameca je v subtropickém pásmu, ale leží ve vysoké nadmořské výšce, a proto jelečkům vyhovuje chladnější zimování a nepříliš horké léto, což je nutné zohlednit i v akvarijních podmínkách.

„Jelečci jsou poměrně plaché ryby, a pokud umístíme pár do vytírací nádrže, hodně jej to stresuje. Proto necháváme celé hejno pohromadě v jejich běžné nádrži a vyrobili jsme si do ní speciální přepážku, která potěr jednosměrně navede do odděleného prostoru, odkud ho snadno odlovíme. Je to zatím první druh ryb, u kterého jsme tuto metodu zkusili – a osvědčila se. Takto sice většinu jiker a potěru jelečci sežerou, ale je to pro ně mnohem šetrnější řešení,“ popisuje specifika odchovu akvaristka Markéta Rejlková.

Zoo Ostrava do 27. ročníku Bílého slona přihlásila odchovy do všech tří soutěžních kategorií. Kromě vítězství v kategorii Ostatní získala i třetí místo v kategorii Savci s odchovem šimpanze hornoguinejského.

A – savci

– šimpanz hornoguinejský (Pan troglodytes verus) – 3. místo

B – ptáci

– timálie sečuánská (Liocichla omeiensis)

C – ostatní

– holaspis létavý (Holaspis guentheri)

– jeleček teuchitlánský (Notropis amecae) – 1. místo

– patetra Powellova (Neolebias powelli)

– sekernatka dlouhoploutvá (Thoracocharax stellatus)

– bičovec pestrý (Damon variegatus)

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen se již druhým rokem nekonalo. Ceny budou opět předány zástupci sdružení Česká ZOO přímo vítězným zoologickým zahradám.

Možná nevíte, že

Letos na podzim uplyne 70 let od založení zoologické zahrady v Ostravě. U příležitosti tohoto významného jubilea plánuje zoo v průběhu celého roku nejrůznější akce a aktivity mapující průřez historií od počátků vzniku malého zookoutku až po současnou moderní instituci zaměřenou na aktivní ochranu přírody.

Motto: „Od hornického parku po uznávanou ochranářskou organizaci“

Oficiálním datem vzniku zoologické zahrady v Ostravě je 21. říjen 1951. Původně se ale nacházela v jiné části města – na šestihektarovém pozemku v Ostravě-Kunčičkách, kde byla součástí tzv. Hornického sadu. Již při založení zoologické zahrady se hledala vhodnější lokalita pro výstavbu nové zoo. Volba padla na areál Velkého ostravského lesa ve Slezské Ostravě. Výstavba na nové lokalitě byla zahájena v roce 1956 a v únoru 1960 se začalo se stěhováním zvířat z Kunčiček. Pro veřejnost byla zoo otevřena 1. května 1960, ale nutno dodat, že v té době byla stále jedním velkým staveništěm. Podrobněji se o historii Zoo Ostrava můžete dočíst zde.

Zoo Ostrava ušla, podobně jako mnohé další zoologické zahrady, od založení po současnost obrovský kus cesty. Zejména v posledních desetiletích se díky podpoře zřizovatele zoo statutárního města Ostrava podařilo vybudovat řadu moderních chovatelských zařízení odpovídajících přísným standardům pro chov zvířat v lidské péči. Velký důraz je kladen hlavně na to, aby se expozice zvířat co nejvíce podobaly jejich přirozenému prostředí, potažmo aby co nejvíce respektovaly potřeby a přirozené projevy zvířat a podněcovaly jejich přirozené chování. I díky tomu se zde úspěšně rozmnožuje řada vzácných a ohrožených druhů. Některá mláďata se daří vypouštět do volné přírody, kde posilují divoké populace. Zvířata v Zoo Ostrava a dalších moderních zoologických zahradách tak nyní představují záložní, geneticky cenné populace pro případ, že by konkrétní živočišné druhy byly v přírodě vyhubeny. Tak se již několikrát stalo, a právě jen díky zvířatům odchovaným v zoo nedošlo k úplnému vymizení těchto druhů z naší planety.

Významným milníkem v posledním desetiletí bylo i zapojení Zoo Ostrava do podpory ochranářských projektů a aktivit po celém světě prostřednictvím programu „Koruna ze vstupu“, později „Dvě koruny ze vstupu“. Právě ochrana zvířat v jejich přirozeném prostředí (tzv. in situ) je jedním z hlavních cílů moderních zoologických zahrad. Tím se ostravská zoo stala jednou z předních ochranářských institucí.

Pracovníci zoo připravují u příležitosti 70. výročí založení ostravské zoologické zahrady řadu akcí a aktivit pro veřejnost. Nebudou chybět ani výstavy nebo třeba speciální časopis mapující jednotlivé etapy vývoje zoo. Vzhledem k aktuální situaci ale bude všechno probíhat zatím hlavně v online podobě prostřednictvím sociálních sítích.

Zoo Ostrava slaví 70 let

Letos na podzim uplyne 70 let od založení zoologické zahrady v Ostravě. U příležitosti tohoto významného jubilea plánuje zoo v průběhu celého roku nejrůznější akce a aktivity mapující průřez historií od počátků vzniku malého zookoutku až po současnou moderní instituci zaměřenou na aktivní ochranu přírody.

Motto: „Od hornického parku po uznávanou ochranářskou organizaci“

Oficiálním datem vzniku zoologické zahrady v Ostravě je 21. říjen 1951. Původně se ale nacházela v jiné části města – na šestihektarovém pozemku v Ostravě-Kunčičkách, kde byla součástí tzv. Hornického sadu. Již při založení zoologické zahrady se hledala vhodnější lokalita pro výstavbu nové zoo. Volba padla na areál Velkého ostravského lesa ve Slezské Ostravě. Výstavba na nové lokalitě byla zahájena v roce 1956 a v únoru 1960 se začalo se stěhováním zvířat z Kunčiček. Pro veřejnost byla zoo otevřena 1. května 1960, ale nutno dodat, že v té době byla stále jedním velkým staveništěm. Podrobněji se o historii Zoo Ostrava můžete dočíst zde.

Zoo Ostrava ušla, podobně jako mnohé další zoologické zahrady, od založení po současnost obrovský kus cesty. Zejména v posledních desetiletích se díky podpoře zřizovatele zoo statutárního města Ostrava podařilo vybudovat řadu moderních chovatelských zařízení odpovídajících přísným standardům pro chov zvířat v lidské péči. Velký důraz je kladen hlavně na to, aby se expozice zvířat co nejvíce podobaly jejich přirozenému prostředí, potažmo aby co nejvíce respektovaly potřeby a přirozené projevy zvířat a podněcovaly jejich přirozené chování. I díky tomu se zde úspěšně rozmnožuje řada vzácných a ohrožených druhů. Některá mláďata se daří vypouštět do volné přírody, kde posilují divoké populace. Zvířata v Zoo Ostrava a dalších moderních zoologických zahradách tak nyní představují záložní, geneticky cenné populace pro případ, že by konkrétní živočišné druhy byly v přírodě vyhubeny. Tak se již několikrát stalo, a právě jen díky zvířatům odchovaným v zoo nedošlo k úplnému vymizení těchto druhů z naší planety.

Významným milníkem v posledním desetiletí bylo i zapojení Zoo Ostrava do podpory ochranářských projektů a aktivit po celém světě prostřednictvím programu „Koruna ze vstupu“, později „Dvě koruny ze vstupu“. Právě ochrana zvířat v jejich přirozeném prostředí (tzv. in situ) je jedním z hlavních cílů moderních zoologických zahrad. Tím se ostravská zoo stala jednou z předních ochranářských institucí.

Pracovníci zoo připravují u příležitosti 70. výročí založení ostravské zoologické zahrady řadu akcí a aktivit pro veřejnost. Nebudou chybět ani výstavy nebo třeba speciální časopis mapující jednotlivé etapy vývoje zoo. Vzhledem k aktuální situaci ale bude všechno probíhat zatím hlavně v online podobě prostřednictvím sociálních sítích.

Aktuálně…

Koordinační centrum seniorů Ostrava, z.s. pro další etapu

Koordinační centrum seniorů Ostrava, z.s. (dále jen KCSO), má za sebou řadu let aktivit, naplňujících především  jeho název. Je to výměna poznatků a zkušeností, vzájemná spolupráce a pomoc mezi různými formami organizací aktivních seniorů v Ostravě. Předpokládáme, že díky aktivním dobrovolníkům z řad seniorů budeme v těchto činnostech pokračovat i nadále, a stejně úspěšně.

Uplynulé roky byly na aktivity hodně bohaté. Zmíním např. přednášky, besedy, exkurse, zájezdy, společenské a sportovní zápolení, setkání klubů a další…  Ve stejném duchu hodláme navázat i v dalších létech. O všech připravovaných akcích v příštím roce se určitě dozvíte v našem časopise SeniorTip, ale také na pravidelných měsíčních schůzkách vedoucích klubů, které vedení KCSO s nimi pořádá. Mimochodem členství v KCSO je otevřené všem organizacím, ale i jednotlivcům. Členský příspěvek se nevybírá.

V posledních letech navíc KCSO reprezentuje ostravské seniory v Radě seniorů Statutárního města Ostravy, což je orgán primátora města. Reprezentuje aktivně. Pokud si ještě někdo vzpomene, jedním z výdobytků našich kontaktů s vedením města bylo ono snížení věkové hranice pro bezplatnou městskou hromadnou dopravu na 65 let. Dnes už to bereme jako samozřejmost. Posledním realizovaným  zatím ve „zkušebním provozu“ –  jsou tzv. hřbitovní středy, tedy zvýšená ostraha Městské policie na vybraných hřbitovech vždy ve středu mezi 10. a 14. hodinou.

Vedení města  jak známo se obměňuje po čtyřech letech. Před nedávnem jsme se, my – aktivní senioři, zúčastnili voleb do zastupitelstev  měst a obvodů. V návaznosti na jejich výsledky se nově ustavují všechny řídící orgány města a stejně tak bude obnovena i činnost Rady seniorů. Pro ni již máme připraven další bod jednání, a to racionalizaci v oblasti tzv. senior-taxi. Jak víte, je to hit dnešní doby. Všechna větší města postupně zřizují, rozšiřují a zkvalitňují tuto, v civilizovaném světě obvyklou, formu sociálních služeb; v Ostravě pak (některé) městské obvody. My ale razíme zásadu, že by mělo jít o všechny seniory města. Domníváme se, když tu máme vedle velkých i malé obvody, že by bylo racionální (obdobně jako v Brně, Plzni  i jiných městech), aby se proto celá věc řešila na úrovni celoměstské.

No a jaký je Váš názor?

RNDr. Jiří Kovář